23. den 6.6.2013 Las VegasNa Hoover Dam jsme nejeli všichni. Láďa s Lenkou zůstali u bazénu a zbytek skupiny se vydal na zhruba hodinovou jízdu k přehradě. Úmorné vedro na betonových kvádrech nás ubíjelo, v Las Vegas a okolí se teplota vyšplhá klidně i přes čtyřicet stupňů Celsia a ani přes celou noc se teplo příliš od té denní neliší. Prohlídka přehrady začala nástupem do zlatého výtahu, který s námi klesl až na samé základy přehrady do míst, kde vede ohromné potrubí hučící stále protékající vodou. Procházeli jsme chodbou vytesanou ve skále a dále až k místu k vysokým generátorům vyskládaných v řadě. Posléze jsme se podobnými výtahy dostali na vyhlídku na hráz přehrady. Nenechali jsem se odradit vysokými teplotami a došli jsme až na nově postavený most tyčící se trochu stranou nad hrází přehrady. Odtud jsme mohli zachytit z výšky celou krásu Hoover Dam. Po dojezdu na hotel, jsme se přidali k Lence a Láďovi a vystavili svoje téměř neopálená těla na sluníčko u bazénu. Na večer jsme se nechali svést černou limuzínou do srdce velkoměsta na hlavní bulvár Las Vegas. Poté jsme procházeli kasíny směrem zpět k našemu hotelu. Před kasínem Vilagio se člověku naskytne úchvatná vodní podívaná doprovázená různými skladbami, tryskající voda stoupala do závratné výšky, aby vzápětí měnila své proudy do rytmu hudby, úzké pramínky měnily svou podobu, jako tanečnice prohýbali svá těla, ukláněly se a tvořili jednolité variace.
Autor: Marta |