31. den 14.6.2013 Yosemite - MontereyRáno jsme vyhodili stany, které už pro zbytek cesty nebudeme potřebovat, sbalili si zbytek věcí a vyrazili směrem na pobřeží vzdálené okolo 300 km. Opouštěli jsme Yosemitské údolí velmi neradi, protože příroda je tu opravdu nádherná, kontrast skal vůči zeleným lesům se člověku jednoduše vryje do paměti. Bohužel většina tras je zde více než deset kilometrů dlouhá a náročnější pro pěší turistiku, abychom plnili náš plán a nezničili si svoje těla, museli jsme pokračovat. Náš cíl bylo městečko Monterey, do kterého jsme dojeli pozdě
odpoledne. Ubytování v motelu s krytým bazénem, dvěma ložnicemi se společnou průchozí koupelnou proběhlo rychle. Po odzkoušení krytého bazénu, jsme se převlékli a vyrazili směrem na pláž. Procházeli jsme se pískem až k molu, kde přes den funguje rybí trh a kousek od zábradlí může člověk vidět rybářské lodě s visícími sítěmi. Po zvýšeném betonovém břehu doku s množstvím bílých lodí se staženými plachtami, jsme dorazili k dalšímu molu, které sloužilo více pro turisty než pro rybáře. Krámky s upomínkovými předměty a restaurace vyplňovali její boční části, na jejím konci jsme vyšplhali po schodech na patrovou budovu a kochali se výhledem na přístaviště. Rozhodli jsme se navštívit některou z restaurací. Téměř u každé stál člověk, který vybízel k jejímu navštívení, mohli jsme si zkontrolovat menu na venkovních tabulích nebo i ochutnat nabízenou rybí krémovou polévku, nechyběli tu i ukázky vařených krabů a jiných jídel. Výběr byl velký, stejně jako náš hlad, nakonec jsme se usadili tam, kde se vařilo i jiné jídlo než rybí speciality, aby se naše celá skupina mohla najíst toho, co má ráda. V této restauraci jsme měli nejvyšší účet za celou dovolenou, jídlo bylo delikatesní, stejně jako ceny :-) Jako předkrm nám přinesli malé houstičky s máslem a obalované kalamáry s citronem. Marta s Honzou si objednali humří ocásky a masité části kraba s míchanými brambory a rybí polévkou, Lenka měla obalovaného Halibuta, Helča si vystačila s rybí polévkou v chlebu (kterou si zamilovala už při ochutnávce na molu), Jarda měl pěkně masitý špíz a Láďa si dal pořádný hovězí steak. Jídlo jsme zapíjeli (až na Lenku) pivem nebo míchanými drinky. Po večeři jsme se vydali zpět k autu na parkoviště podobnou cestou. Na motelu jsme pořádali válku o zadní pokoj (byla zde lednice, tudíž i pivo :-)) a později i o koupelnu. Aliance Lenka, Marta, Helča a Honza úspěšně bránila zadní pokoj před dobyvateli Jardou a Láďou do doby, než zabrali území zvané koupelna, přes kterou se posléze dobyli za pomoci špióna Lenky na zakázané území.:-) Večer jsme sice dělali randál a dupali, ale to nebylo nic oproti hluku zvenčí, který jsme poslouchali celou noc. Nějaká partička na sebe venku pořvávala a dost dlouhou dobu zde houkalo auto. Paráda, jako bychom už takhle spali hodně :-) Autor: Marta |