4. den 18.5.2013 - San Francisco - Lake TahoeV sobotu jsme museli vyklidit pokoje do jedenácté hodiny. Trojice řidičů, Honza, Jarda a Marta vyrazili pro auto na letiště, abychom mohli vyjet směr jezero Tahoe, kde jsme objednali již dopředu kemp. První autobus nám ujel, takže jsme hledali alternativu jiné dopravy, bez internetu a bez jízdních řádů, jsme se dopravili až na místo, odkud nám měla jet linka k letišti. Dojeli jsme na správné místo, ale byly tu dvě možnosti. Na mapě jsme viděli modrou linku, značící dopravu na letiště, ale nevěděli jsme, zda je to místní tramvaj nebo vlak. Po přebíhání sem a tam, nám pomohls koupit jízdenku jedna Američanka. Po rozumné úvaze, jsem nakonec konstatovali, že modrá linka na mapě je asi vlak, takže jsme nastoupili a vyjeli.. Z vlaku jsme už museli vystoupit na správné zastávce, jinak bychom možná měli problém se vracet. Přilepení na okénku jsme prohlíželi cedule na nástupištích, nakonec jsme vystoupili na zastávce San Bruno a doufali, že dojdeme pěšky na letiště vzdálené tak dvě míle. Procházeli jsme typickým americkým městečkem, dřevostavby typického stylu se zeleným trávníkem, chodníčkem a zaparkovaným autem před barákem, každý barák jiná barva, jiný tvar. Na letišti jsme obcházeli nekonečný plot, než jsme našli garážovou čtyřpatrovou budovu, kde v posledním patře byla kancelář autopůjčoven a další tři nižší poschodí bylo obrovské parkoviště pro automobily všech značek, barev i velikostí. V kanceláři jsme přišli na řadu a přistoupili k přepážce, kde jsme se snažili domluvit na půjčení auta, které jsme měli zaplacené. Pán z Avis půjčovny byl velice ochotný, vyptával se nás na počet osob a zavazadel, které bude auto převážet. Důrazně nám doporučoval větší auto, než které jsme měli objednané. Po chvilce dohadování jsme souhlasili s vyšší cenou za Toyota Sienna pro sedm dospělých osob a jedno dítě. S výběrem jsme byli spokojení, ocenili jsme ho během cesty několikrát. Překvapilo nás, že se nám do rukou dostalo téměř nové auto, tachometr ukazoval pouze 1400 mil. Luxusně vybavené autíčko poprvé osedlal Honza, kterému po vyjetí z parkovacího místa nezbývalo nic jiného, než vyjet přes kontrolní budku rovnou na silnici. Honza řízení a zorientování v pravidlech provozu zvládl na jedničku. Zdržela nás menší zácpa v SF, po vyzvednutí ostatních na hotelu, jsme zamířili na most Golden Gate a dál na vyhlídku na druhé straně mostu. Otevřel se nám výhled na celý záliv, SF, Golden Gate a Atlantický oceán. Po sjetí z vysokého kopce jsme zastavili ve Vacaville, dohodli se na hodinovém rozchodu a prošli jsme si outletové městečko plné krámků. Další bod našeho zájmu, kde jsme potřebovali koupit karimatky, byl supermarket Walmark. Nabrali jsme zásoby a vyrazili k blízkému jezeru Tahoe. Vodní hladina lemovaná skalnatými vrcholy, které na špičkách pokrýval sníh a mraky obarvené růžovou barvou od zapadajícího sluníčka, to vše bylo dech beroucí. V liduprázdném kempu jsme už nezastihli nikoho na recepci. Našli jsme si svoje objednané kempovací místo, které bylo trochu šikmé, ale připravené pro naše stanování. Po zorganizování chaosu v autě, jsme začali nosit všechny voňavé věci do boxu proti medvědům a poprvé se psychicky připravovali na možné setkání s medvědem. Během zabydlování se u nás stavil ranger, upozornil nás na medvědy a uklizení jídla do plechového boxu. Kluci později došli na benzínku, kde jim paní prodavačka vyprávěla, že den před tím, přišel směrem od našeho kempu na benzínu medvěd. Poradila pár rad, jak se zachovat, šustit pytlíkem, mluvit nahlas a celkově dělat hluk a tím medvěda odehnat. Večer jsme si vytvořili romantické prostředí, Honza rozdělal oheň, opekli jsme si párečky na roštu a topili jsme šiškami většími jak mužská dlaň, které se váleli všude kolem.
Autor: Marta |